Čárka před spojkou a v souvětí

Dnes se podíváme, jak spojka a vyjadřuje různé významové poměry mezi větami v souvětí. I zde si můžeme všimnout, že čárka před a se vyskytuje překvapivě často.


2 SOUVĚTÍ

2.1. SOUŘADNĚ SPOJENÉ HLAVNÍ VĚTY
2.1.1 Slučovací význam (a, a to): Olivový olej zklidňuje pokožku a zlepšuje kvalitu jídla.
Byli zvyklí chodit pozdě a to se jim nevyplatilo.
2.1.2 Význam jiný než slučovací (a proto, a tedy, a tudíž, a přesto, a dokonce, a tím, a tak):
- důsledkový:
Petr věděl o mých zájmech, a proto mi článek poslal.
- důsledkový:
Výzkumná zpráva uvedla, že chůze z kopce snižuje hladinu krevních cukrů, a je tedy pro diabetiky výhodné chodit po schodech dolů.
- důsledkový:
Ženy hrají ústřední roli v rozvoji ekonomických a sociálních podmínek, a tudíž mohou přinést prospěch rodinám, obcím i celým zemím.
- odporovací:
Vyrůstal v chudobě, a přesto se mu podařilo vystudovat.
- stupňovací:
Matematici obrazce pojmenovali fraktály, a dokonce analyzují chaos.
- důsledkový význam je slabý — čárka může být a nemusí:
Čím více jsou hlasivky napnuty, tím rychleji vibrují(,) a tím vyšší tón vzniká.
- důsledkový význam (= a proto):
Nechápal jsem, proč tomu tak je, a tak jsem došel k jedinému závěru, který se nabízel.
2.1.3 Příslovce způsobu (tím, tak)
a + příslovce způsobu tím (vysvětlovací význam):
Projevujme dětem lásku a úctu a tím dosáhneme toho, že nebudou podrážděné nebo sklíčené.
a + příslovce způsobu tak (typické pro návody):
Termostat přepneme do automatického režimu a tak udržujeme v místnosti naprogramovanou teplotu.

2.2 SOUŘADNĚ SPOJENÉ VEDLEJŠÍ VĚTY
2.2.1 Slučovací význam (a):
Kdybych měl perspektivní práci a kdybych byl zdravý, stačilo by mi to.
2.2.2 Táž podřadicí spojka před 2. větou vypuštěna:
Zatímco hrdí a asertivní lidé jsou vyzdvihováni a (zatímco) na pokorné a mírné lidi se pohlíží jako na bojácné a podlézavé, pravda je někde jinde.
2.2.3 Jiný než slučovací význam (a, a dokonce, a tudíž):
- odporovací:
Při opravě auta si člověk myslí, že prsten na ruce nic neudělá, a (=ale) on může vyvolat zkrat a rozžhavit se.
- stupňovací:
Když napadne hodně sněhu, dravci hladoví, a dokonce umírají hladem.
- důsledkový:
Lékaři úspěšně využívají magnetickou rezonanci, která dokáže proniknout kostí, a tudíž umožňuje vyšetření mozku.
2.2.4 Mezi 2 větami jsou 2 spojovací výrazy (a když, a přestože, a než, a ačkoli):
Stromy deštného pralesa padají k zemi, a když projedou vegetací těžké pásové stroje, pak stromy spojené liánami strhávají k zemi další.
Agresorovi, který šikanuje slabé, chybí empatie, a přestože to není snadné, může se nakonec naučit nezneužívat svou moc.
Pavouci bezstarostně spřádají vlákna, a než vědci odhalí jejich podstatu, nezbývá jim než obdivovat jejich nepřekonatelnou pevnost.
Je mu 55 let, a ačkoli se zdá, že je to pokročilý věk, pustil se do studia perštiny.
2.2.5 Věty mají různé podřadicí spojovací výrazy:
Zajímalo je, kde všude rostou mangrovové porosty a jak přežívají v slané vodě.
Správce alpského parku nám ukázal, kudy právě prošlo stádo kamzíků a kde nechalo v čerstvém sněhu stopy.

2.3 MEZI SOUŘADNĚ SPOJENÉ VĚTY VLOŽENA VĚTA ZÁVISLÁ
2.3.1 Čárka, i když slučovací význam:
Krkavec si s vlkem pohrával, takže ho vlk málem chytil, a pak se vznesl.
Pozorovali se znepokojením nemoc, která se zhoršovala, a snažili se nemocné co nejvíc ulevit.
2.3.2 Čárky oddělují větu z obou stran:
Chlapec vyrobil pěknou poličku, a protože ho otec pochválil za práci, chlapec nezpychl.
Když vymírají tyto nechráněné druhy, a to nemluvím o deštných pralesech a oceánech, nemysleme si, že na řadu nepřijdeme i my.

2.4 INFINITIV ROZVÍJENÝ VĚTNÝMI ČLENY
2.4.1 Spojka a stojí před infinitivem:
Žít v manželství a nemít děti je často motivováno ekonomickou situací.

2.5 NĚKOLIKANÁSOBNÝ VĚTNÝ ČLEN
2.5.1 Rozvíjející větný člen je nevětný:
Paleograf mluvil o tom, že v tomto případě osvědčené metody datování selhávají, a o zvláštnostech stylu řeckých písařů.
2.5.2 Rozvíjející větný člen tvořen větou:
Paleograf mluvil o zvláštnostech stylu řeckých písařů a že v tomto případě osvědčené metody datovaní selhávají.

Rozmanité významy spojky a zrcadlí složitost naší osobnosti, která se projevuje darem řeči. Když mluvíme, povyšujeme smysl slov rétorikou — přestávkami, modulací, barvou hlasu, gesty, mimikou, pohledem -, a to nám při psaní chybí. Máme k dispozici jenom čárku, středník a pomlčku. Proto je tak těžké analyzovat psané výroky, a proto si musíme lámat hlavu s tím, jak to autor myslel anebo jak pochopí naši vlastní větu čtenář.
Řekl bych, že nejhorší máme za sebou. Příště o psaní čárky před příbuznými spojkami i a ani.

Zde naleznete další informace: STANĚK, V. Jak psát správně čárky. Praha: Nakladatelství Fortuna, 1997. ISBN 80-7168-473-2. Internetová jazyková příručka, Ústav pro jazyk český, AV ČR. Dostupná z www: <http://www.ujc.cas.cz>.

K problematice čárky před spojkou a v souvětí si také přeštěte zajímavý dotaz a následné doplnění tohoto výkladu.

parataxe

↑ Zpět na začátek stránky

Další příspěvky

→  Zpět na obsah blogu

→  Doplňující dotaz s odpovědí

Rychlá objednávka

Texty ke korektuře posílejte na adresu info@KorekturaCestiny.cz. K připojenému souboru připište typ požadované korektury, termín dodání a kontaktní spojení na sebe.

Nebo vyplňte formulář na stránce KONTAKT a odešlete.